Zákon o státní památkové péči umožňuje památkovým orgánům vymezit ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Každé takovéto vymezení ochranného pásma obsahuje dle charakteru památky určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis hranice ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnost v ochranném pásmu.
Každý vlastník nemovitosti, která není sice kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, povinen k zamýšlené stavbě, stavebním úpravám nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko orgánu památkové péče.
Toto ustanovení je obzvlášť aktuální pro majitele nemovitostí v Praze a ostatních historicky cenných městech a obcích. Stanovisko se vydává v samostatném správním řízení odděleně od stavebního či územního řízení a nabývá právní moci.
Ochranná pásma jsou vyhlášena i pro jednotlivá lázeňská místa k ochraně přírodních léčivých zdrojů. Tato ochranná pásma byla vyhlašována v 60 – 80. letech minulého století opatřením příslušných KNV a jsou registrována ve Sbírce zákonů.
Další druhy ochranných pásem byly vyhlášeny hlavním městem Prahou. Jedná se o chráněné přírodní výtvory a jejich ochranná pásma. Jejich uveřejnění je v jednotlivých složkách Sbírky obecně závazných vyhlášek hlavního města Prahy.