Tato ochranná pásma stanovuje zákon o telekomunikacích (zákon 127/2005 Sb.) a příslušné prováděcí vyhlášky.
PODZEMNÍ VEDENÍ
Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona.
Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po obou stranách krajního vedení.
Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu.
Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů.
Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.
V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno:
a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.
Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
NADZEMNÍ VEDENÍ
Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona.
Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad ve svém rozhodnutí.
Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov.
Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).
V zastavěných územích, podobně jako v případě rozvodů vody a kanalizace platí vzdálenosti, hloubky a odstupy od ostatních vedení
stanovené v ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
RÁDIOVÁ ZAŘÍZENÍ A RÁDIOVÉ SMĚROVÉ SPOJE
Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad ve svém rozhodnutí.
Ochranná pásma rádiového zařízení jsou zpravidla kruhová, v některých případech je území takového ochranného pásma ohraničeno křivkou obecného tvaru či tvořeno součtem plochy dvou případně více kružnic.
Ochranné pásmo rádiového směrového spoje je tvořeno souvislým pásem, jež je průmětem paprsku spoje do horizontální roviny terénu. Konkrétní šíře pásu (m) v dané lokalitě závisí na vzdálenosti lokality od koncových bodů směrového spoje, který nad ní prochází.
Velikosti zmíněných ochranných pásem se v typických případech pohybují v následujících mezích:
• ochranné pásmo radiokomunikačních objektů, významných TV a rozhlasových vysílačů (poloměr kruhu r = 500 – 1000 m);
• ochranné pásmo televizních převaděčů (poloměr r = 30 m);
• horizontální ochranné pásmo rádiového směrového spoje, např. páteřní radioreléové trasy (šíře pásu 10 – 150 m).
Dotčeným správním úřadem v řízení o ochranných pásmech rádiových zařízení je Český telekomunikační úřad
není uveden zdroj, prosím vypustit (VB)
Pro dálkové podzemní kabely je ochranné pásmo široké 2 m a probíhá po celé délce kabelové trasy. V některé trase se může toto pásmo v určitých bodech rozšiřovat až na 3 m. Hloubka ochranného pásma činí 3m a výška též 3 m (měřeno od úrovně terénu). Stejné hodnoty platí i pro zařízení, které jsou součástí těchto vedení.
V ochranném pásmu je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením. Dále se v ochranném pásmu nesmějí zřizovat elektrická vedení, železné konstrukce, plynojemy, jeřáby, věže, vysazovat porosty a ani měnit tvar půdy, pokud by výsledek těchto činností mohl rušit provoz rádiového zařízení.