Dřevěný krov je hlavní nosnou konstrukcí rovinné šikmé střechy. Konstrukce krovů prodělaly dlouhý historický vývoj a současné krovy vycházejí ze zkušeností a optimalizace nosných prvků, způsobu jejich spojení a dalších návazných detailů střech.
Rozdělení střech
Základní rozdělení střech vychází z jejich tvaru. Střechy tak můžeme rozdělit na pultové, sedlové, sedlové s valbou nebo s polovalbami, křížové a polokřížové, stanové, pilové, věžové, s rotační plochou, mansardové a válcové.
Podle systému nosné soustavy se střešní konstrukce dělí na:
- vaznicové soustavy (stojatá stolice, ležatá stolice ...)
- hambálkové soustavy
- vlašské soustavy
- soustavy pilových střech
- Ardantovy soustavy
- soustavy věžových krovů
- vazníkové soustavy
- rámové soustavy
- skruže
- soustavy samonosných střešních rovin
Vaznicové soustavy
Vaznicový krov je vhodný pro komplikované půdorysy střech. Při použití několika vaznic mohou vzniknout střešní konstrukce s velkým rozpětím. Základním nosným prvkem vaznicových soustav je vodorovně uložený hranol – vaznice, zpravidla podepřená sloupky. Je-li uložena na obvodovou nosnou stěnu, nazývá se pozednice. Ta roznáší váhu krovu na obvodovou stěnu a je podepřena po celé své délce, proto se klade naplocho. Plocha pozednice, která leží na zdivu, musí být impregnována. Na vaznice se ve směru největšího spádu střechy kladou krokve. Podle typu krytiny nese střešní plášť laťování nebo bednění. Sloupy pod vaznicemi se kotví do vazného trámu nebo do stropu v místě nad podpěrou (nosnou stěnou nebo pilířem).
Krokve, které podepírají laťování, jsou od sebe vzdáleny 0,9 až 1,2 m. Kladou se kolmo na okap a jsou osazeny na vaznicích. Vaznice je podepřena sloupy vzdálenými 3 až 4,5 m, tj. pod každou třetí až čtvrtou krokví. Sloupky bývají většinou čtvercového průřezu a do vaznic a vazných trámů se čepují nebo zapouštějí. Soustava krokví se sloupy, vaznicemi a s vazným trámem se nazývá plná vazba. Ostatní vazby se nazývají prázdné. Plné vazby střídají tři až čtyři prázdné vazby. Kleštiny a vzpěry v plných vazbách ztužují krov v příčném směru. Na pozednice a vaznice se kampují (kampování je osazování na ozub, které zabrání posunutí prvku), ke sloupům a krokvím se připojují rovněž kampem nebo lípnutím a spoj se ještě pojistí svorníkem. Pásky bývají dlouhé 1,1 až 1,4 m a jsou začepovány do sloupů a vaznic. Prostorovou pevnost ve vaznicových soustavách v příčném směru zajišťuje vyztužená plná vazba s kleštinami a v podélném směru zavětrovací pásky.
Přerušení krokve v místě komínového otvoru, střešního okna nebo vikýřů se realizuje pomocí výměn. Krokve jsou u valeb, polovaleb a průnikových střešních rovin (na složitějších střechách) zkráceny podle tvaru plochy a podepřeny nárožními, případně úžlabními krokvemi se zvětšeným průřezem.
(dle ing. D.Ruman)