K-faktor je koeficient používaný při výpočtu délky rozvinutých plechových dílů (v ohybu). Je definován jako poměr polohy neutrální osy plechu k tloušťce plechu.
K-faktor = t / T
kde:
t = vzdálenost od vnitřní plochy k neutrální ose plechu
T = tloušťka plechového materiálu
Velikost přídavku na ohyb a zkrácení ohybu závisí na druhu materiálu, poloměru ohybu, úhlu ohybu, tloušťce materiálu popř. i na metodě provedení ohybu.
Přídavek na ohyb
Přídavek na ohyb
(bend allowance, BA) je délka oblouku ohybu měřená podél neutrální osy materiálu.
 Přídavek na ohyb, zadávané hodnoty (pomocné údaje: B = C - R - T) |
Výpočet velikosti přídavku:
BA = A × (PI / 180) × (R + K × T)
kde:
A = úhel ohybu ve stupních
R = vnitřní poloměr ohybu
K = K-faktor (tedy t/T)
T = tloušťka materiálu
Zkrácení ohybu
Zkrácení ohybu
(bend deduction, BD) je rozdíl mezi přídavkem na ohyb a dvojnásobkem vnějšího přechodu
(outside set back, OSSB).
 Zkrácení ohybu, zadávané hodnoty |
Výpočet velikosti zkrácení:
BD = 2 × (R + T) × tan(A/2) - BA
Zpětný výpočet K-faktoru:
K = (-R + BA × 180 / PI / A) / T
Aproximace hodnoty K-faktoru:
Log(Min(100, Max(20 × R, T) / T)) / Log(100) / 2
Typická hodnota K-faktoru je mezi 0.3 a 0.5. CAD aplikace pro modelování a rozvin plechových dílů (např.
Inventor) obsahují vestavěné, předdefinované tabulky s hodnotami K-faktoru.