GPS - Global Positioning System (světový navigační systém) využívá sítě družic pro určení polohy pozorovatele na Zemi. GPS přístroj (přijímač) určuje přesnou polohu v prostoru ze vzdáleností (zpoždění signálu) k družicím obíhajícím kolem Země po známých drahách. Tuto polohu pak přístroj zobrazí nebo zaznamená ve zvoleném souřadnicovém systému, standardně WGS84.
Zlomem v praktickém využívání systému GPS byl 1. květen 2000. Do té doby byl signál zatížen záměrně vnášenou chybou, jejíž dekódování a odstranění bylo přístupné jen pro provozovatele systému, armádu USA. Tento princip nesl označení SA
(selective availability, výběrová dostupnost). Vypnutím SA se přesnost GPS zvýšila cca desetinásobně.
Nejrozšířenější ruční turistické přístroje GPS mají přesnost (chybu) polohy kolem +/- 5 metrů. Chyba údaje nadmořské výšky je zpravidla dvojnásobná. Takovéto GPS často umožňují nastavit i souřadnicový systém S-42 používaný na našich mapách vojenského původu (TM10), nikoliv ale již systém
S-JTSK (mapy ZM10, SMO5).
Pro profesionální použití jsou využívány dražší, tzv. DGPS
(diferenciální GPS), které pracují s další, pevnou referenční stanicí. Ta detekuje rozdíly mezi svou spočtenou a známou skutečnou polohou, a tyto rozdíly používá pro korekci a zpřesnění naměřených dat pohyblivé stanice v terénu. Oba přijímače přitom musí být po celou dobu měření napojené na stejnou skupinu družic.
Při určování výšky bodu pomocí GPS je potřeba si uvědomit, že naměřená hodnota představuje relativní výšku vůči určité hladině, která ale není totožná s hladinou u nás používaného výškového systému
Bpv (Balt po vyrovnání). Proto je nejprve potřeba stanovit GPS výšku pro určitý bod o známé nadmořské výšce v systému Bpv a další GPS výšky o tento rozdíl upravit. Rozdíl ale zpravidla není velký, cca 10cm.